Kyselina mravenčí a její způsoby aplikace v létě

20.8 2012 jsem za předpokládaných vysokých teplot (až 38° C) vložil ráno v 9.00 hod. odpařovač KM 85 % s náplní 200ml do pokusných včelstev, abych ověřil svůj odpařovač a chování včel při tak vysokých teplotách. KM vložena za přítomnosti několika členů ZO.

První poznatek je, že při vkládání normální reakce - včelstvo ustoupilo od odpařovače max. 10 cm a po několika minutách se včely nacházely v bezprostřední blízkosti.

Druhý poznatek - včelstva v 15.00 hod. více větrají, ale jiné zpozorované zvláštnosti nejsou patrné. Teplota 36 stupňů vlhkost 35 %. Spad budu odečítat až za 24 hod.

22.8 2012 v 19.00 hod. - průběžná informace o mém pokusu s 85 % KM v extrémních teplotních podmínkách. Včelstva nejen že pokus přežila, ale očividně jim KM neovlivnila jejich normální životní režim. Včelstva více větrají. Odpar KM byl nastaven na 12 g/den. Spad roztočů za první tři dny byl 10 až 20ks/den. U kontrolních včelstev byl spad do dvou roztočů. Pondělní max. teplota se však další dva dny snížila asi o čtyři stupně. Předpověď ale naznačuje, že by se mohly teploty ještě zvednout. Pokus potvrdil, že můj odpařovač lze použít i při teplotě 38 stupňů C bez poškození včelstev. Okolní infekční tlak je letos zatím mnou hodnocen jako slabý. Na stanovištích naprostý klid bez známek loupení. Včelstva z 90 % nakrmena.

21. 8 2012 zahájeno ošetření zbylých 150 ti včelstev (20tidenní kůra). Objevují se na česnech vynášené mladušky ve velmi malém množství, které včelstvo již nikterak neoslabí.

26.8 2012 - průběžná zpráva o situaci při ošetření KM dlouhodobými celulózovými odpařovači při vysokých denních teplotách.

Dnes nebudu psát jen o pokusných včelstvech, ale o všech mých 150 ti včelstvech, které jsem zařadil taktéž do ošetření stejným způsobem o 24 hod. později, tj. 21.8 2012. Důvod - pokusná včelstva poukázala na stav, kdy už je třeba redukovat počet VD ve včelstvu.

Včelstva ošetřená při vysokých teplotách musí více větrat, a to dosti podstatně, což může ovlivnit životnost části včelstva. To, že se někde třetí nebo čtvrtý den po aplikaci objeví na česně pár mladušek poškozených KM, považuji za jev poplatný ošetření touto metodou, když se nedodrží vzdálenost plodu od nosiče. Jiná negativní zkušenost zatím není pozorována. Ztráty matek nepředpokládám, ale ještě není možno tento fakt vyloučit, i když včelstva intenzivně nosí pyl.

Spad roztočů je v rozmezí 10 až 30 ks/den a zatím neklesá. Jsou vidět jak světlejší, tak tmavé samičky. Někteří roztoči, a to ti tmavší jsou ještě částečně pohybliví.

29.8 2012 Spad roztočů se zvýšil (líhnul se již napadený plod) na 20 až 50 ks/den. Teploty kolem třicítky ve dne. Větrají hodně, provedena kontrola populace roztočů na včelách práškovým cukrem s výsledkem nula.

30.8 2012 Zvětšení otvoru v odpařovači - protože se mi zdál malý spad. Následující den po dvojnásobném odparu spadlo téměř 10x více roztočů bez známek poškození včelstva.

Odpařovač FORMIVAN je bezpečný jak pro vysoké teploty, tak i vhodný pro jarní ošetření při nízkých venkovních teplotách (viz výše). Je však otázka, zda je vždy nutné použití ošetření v extrémních teplotách. Je tu pravděpodobně větší opotřebení včel. Kontrola počtu roztočů na včelách metodou "práškového cukru" byla už po týdnu aplikace s výsledkem bez nálezu a po ukončení pokusu také. Tato metoda byla použita na konci pokusu u deseti včelstev. Spad na podložky však ještě byl. Podezření u včelstva, které dostalo denní dávku 40gr. KM, že bude bez matky se nepotvrdilo. V tabulce uvádím jen jedno včelstvo, které je typické pro moje včelstva.

Dále byla dne 8.9 2012 provedena diagnostika práškovým cukrem u včelaře v mé blízkosti, který neléčil ani Gabonem ani KM s výsledkem: 30 roztočů z 2dl včel odebraných na plodových plástech. U dalšího sousedního včelaře, který Gabonem "léčil" a KM ne, byl výsledek práškového pokusu 5 roztočů.

Začínám dokrmovat tam kde je to třeba. Ve včelách se nachází vybíhající plod a vajíčka, včely jsou poměrně silné a celkem vyrovnané. Průměrný spad na podložku u mých včelstev je 9.9 2012 - 2ks. (reakce ještě po KM). Z pokusu vyplynulo toto poznání: Účinnost dlouhodobého odpařovače je vyšší, když se v druhé polovině ošetření krátkodobě zvýší denní odpar. V mém případě 20 až 40 g./den. Tento krok vyvolá sice úmrtnost malé části mladušek, ale mnohonásobně zvedne spad roztočů během několika hod. Nesmí však být doprovázen rozrušením včel, jen intenzivnějším větráním. Po 15. září je třeba přemístit odpařovač do podmetu.

Na závěr bych chtěl říci, že mým přístupem k ošetřování včelstev proti varroóze, spojený s kontrolou práškovým cukrem, situaci naprosto zvládám a ukazuji cestu jak na Varroázu bez tvrdé chemie.

Největší problém pro včelaře je zvolit bezpečný a účinný odpařovač.

Já jsem pro vás takový vyzkoušel.