Příčiny častých problémů 

Účelem tohoto příspěvku je navést včelaře na způsob a přístup k celkovému ozdravění včelstva, které nekončí jen jedním zásahem, ale je komplexnější, a to jak zhodnocením zdravotního stavu v okolí, tak častější kontrolou svých včelstev.

Již několik let se ve včelařské veřejnosti rýsují dva proudy zabývající se ošetřováním včelstev, aby nedocházelo k úhynům. První by se dal nazvat "ode zdi ke zdi" čili genetické šlechtění laiků (BOND testy nebo nic nedělání), a druhý se zabývá jen zastaralou metodou redukce VD, jako by jiné nemoci neexistovaly. Jak čas plyne, tak jen "šlechtíme" roztoče a včele poskytujeme jen medvědí službu. Je nejvyšší čas pomáhat včelstvům přežít. A jakým způsobem, se pokusím vysvětlit níže.

Včelstvům neškodí jen různé nemoci, ale i nedostatek přirozené potravy, které se jí dostávalo dříve, kdy ještě chemizace v polích nezhoršila životní prostředí a exhalace nepůsobily v takové míře na ostatní rostlinstvo a veškerý hmyz, jako v současné době. Včelař, který nemá na svá včelstva dostatek času a patřičné odborné znalosti je pro svoje, ale i okolní včelstva vážnou hrozbou. Stejně jako nemoci, kterými včely trpí v posledních letech.

Příčiny častých kolapsů bez využití kyselinové clony a pelyňku.

Co včelám škodí více viry nebo Nosema ceranae?

Již několikrát jsem si položil otázku: ,,Jak se infekce dostávají do včelího organizmu?" U VD je prokázáno, že nabodnutím tukového tělíska aktivuje latentní virus akutní paralýzy a DWV. Co se týká přímého infikování včely, je otázka, zda VD má některé infekce v sobě a vstřikuje je podobně jako klíště boreliózu, nebo zda jde pouze o "špinavý sosák", kterým přenáší virové infekce. Já jsem se tou otázkou marně zabýval a jako laik jsem došel k názoru, že musím zamezit všem známým cestám, abych měl nějaký kladný výsledek, protože možných cest nakažení je více. Přes poškozený zažívací trakt, přes možné poškozené průdušnice, případně přes ten "sosák roztočů", ale i přes kontaminovanou potravu. Zde se jedná obyčejně o NC, která je při propuknutí nákazy velice zákeřná rychlostí průběhu nákazy, nedá se až po zjištění zasahovat, ale musí se přistoupit k prevenci. Protože nikdy nevím v prvopočátku kolapsů v okolí, čím mne příroda a moje okolí překvapí, reaguji komplexně. Pak mi je jedno jakým způsobem se nákaza rozšiřuje do úlu. Již začátkem června si začínám více všímat česen a prostorů před nimi. Sleduji, jestli není větší úmrtnost včel nebo zeslábnutí oproti jiným. Pokud mám podezření, podávám včelstvům roztok s pelyňkem (obvykle stačí až do zimního krmení - návod je v jiném mém článku). Po sundání medníků, je-li třeba, vkládám Formivan nebo Thymovar.

Přídavek hořčin do krmení - nezbytný 1.krok

Kyselinová clona - krok č. 2

Tento krok používám, když někde objevím větší mezerovitost plodu, nebo hrozí nebezpečí kolapsů v okolí při zvýšené populaci VD.

Vytvořím v úle na předem neurčený čas (záleží na kontrole stavu) nevhodné (kyselé) prostředí pro tyto parazity (VD, houby, viry ale i bakterie). Je to vědecky ověřeno, a praxe ukázala, že jsem včelstva vždy úspěšně ochránil těmito opatřeními pro další sezónu. 

Přeléčením kyselinovou clonou, která pokryje minimálně jeden plodový cyklus, se vrátí včelstvům takovéto plodování i v následujícím roce.

Dalším a neméně závažným postižením je DWV. Pokud je včela postižena virem DWV v larválním stadiu, má obyčejně deformovaná křídla což je okem pozorovatelné. Avšak někdy bývá postižení i čichového vjemu (což jsou tykadla) a to už pouhým okem nezjistíme. Zde se to pozná později a to tak, že jsou postižená včelstva tiše vylupovaná. Další možnou virovou nákazou, kterou je možno spatřit, jsou třesoucí se včely na loučkách plástů (CPV). Pak jsou tu bakteriální onemocnění stejně škodlivé pro včelstva. Je dobré o nich něco vědět, ale lepší je jim předcházet zvýšenou kyselostí jak v potravě tak v prostředí úlu.

Proto kladu takový důraz na prevenci. 

Včelstvo ve sloupci č. 1 lze ještě zachránit. Všimněte si sloupce č.3, tam již je tolik virů, že už i VD je málo ale včelstvo se posouvá do kolapsu jako včelstvo ve sloupci č. 2. Poznáte kdy včelstvo padlo na virózu a kdy na NC? 

Včelstvům neškodí jen roztoči a různé infekce, ale i nedostatek přirozené potravy, které se jí dostávalo dříve, kdy ještě chemizace v polích nezhoršila životní prostředí a sucho s exhalacemi nepůsobily v takové míře na ostatní rostlinstvo. Škodí jim chemické koktejly z přírody, jak ty nové, tak i dnes nepoužívané (např. DDT), které působí na nervovou soustavu, a tak napomáhají k menší odolnosti včelstev v současné přírodě. Když včelař nebere tyto okolnosti do úvahy, a alespoň trochu včelám nepomůže, tak je odsouzen k neustále opakujícím se kolapsovým stavům, kterým není schopen klasickým způsobem čelit. Nezastírám, že kolapsové cykly urychluje VD. Proto je podle mne třeba nedopustit přemnožení roztoče na své včelnici. Mé tvrzení je v rozporu s dříve propagovanou verzí, že je třeba včelstvům v tomto směru co nejméně pomáhat. Dříve jsme znali vyloupená včelstva z důvodu ztráty matky, ale nyní je včelstvo vylupováno i z důvodu ztráty vitality a hlavně obranyschopnosti, způsobené právě viry i při matce. Je potvrzeno, že virus DWV napadá a omezuje citlivost čichu v tykadlech, a proto včela strážkyně neodhalí na česně vetřelce a nejen toto. Včela pátračka nenajde zdroj potravy z důvodu snížené citlivosti čichu. Viry napadená včela je již pro včelstvo jen zátěží. 

Takto aplikuji kyselinovou clonu na podzim a v zimě

Nutná ošetření, která dokážou zabránit rozvoji viróz, množení NC a bakterií do příští sezony.

Nelze však opomíjet šlechtitelskou práci, která spočívá v brakování včelstev, která jsou nejvíce náchylná k infekci, a preferovat chov z odolnějších. 

Závěr

Celý tento článek je návodem pro včelaře, kteří si neví rady s úhyny, a to jak z důvodu přemnožení virů, hub nebo škodlivých bakterií. Nedá se spolehlivě odhadnout začátek virové či jiné infekce stoprocentně. Vždy se odhalená nemoc nachází pozdě. Jediná mne známá cesta, jak zabránit úhynům je maximální redukce VD, přidání pelyňku do zimního krmení, déle trvající preventivní ošetření kyselinovou clonou, která snižuje pH v zásobách, což zabraňuje množení těchto škodlivých patogenů. Proces ozdravění včelstva musí projít bezplodým obdobím za přítomnosti kyselinové clony v zažívacím traktu včely. Není vyloučeno, že se včelstvo může v příští sezóně znovu nakazit (třeba z okolí), avšak celkové poškození nemusí být fatální. Tento zásah do včelstva je efektivnější a nejšetrnější oproti jiným.